Databáze umožňuje fulltextové vyhledávání a prohlížení veškerých dat získaných z jednotlivých sčítacích archů, a to podle níže uvedených rubrik obsažených v každém sčítacím archu.
Poklepáním na připojené tlačítko se šipkou u pole Vyhledávání se ve sloupci objeví nabídka s přehledem rubrik, podle kterých můžete vyhledávat. Vyberte rubriku v nabídce a do vedlejšího pole napište hledaný výraz. Po kliknutí na tlačítko "Hledej!" se zobrazí všechny záznamy, které obsahují hledané slovo. V případě, že víte o hledané osobě/domu více informací můžete použít funkci Vyhledávání zároveň a při hledání zkombinovat dvě slova. Vyberete z nabídky další rubriku a do vedlejšího pole zanesete další hledaný výraz.
Nabídka rubrik, podle nichž lze v databázi vyhledávat.
- Město, obec, městská část*
- Ulice
- Číslo popisné
- Jméno a příjmení osoby
- Datum narození**
- Místo narození
- Okres narození
Při přepisu jednotlivých záznamů ze sčítacích archů byla zpravidla užita metoda transliterace, tím byly zachovány různé varianty zápisu. Proto je nutné např. při hledání podle rubriky Jména a příjmení vzít v úvahu, že příjmení mohlo být zaznamenáno v různých formách. Obdobným způsobem se objevují různé podoby křestních jmen. Při hledání tedy doporučujeme vyzkoušet více variant. Stejně tak v případě místních názvů – ulic, obcí či měst. V případě zcela jasných křestních jmen a sídel okresů byla upřednostněna transkripce a provedeno sjednocení názvů lokalit za účelem možnosti následného statistického zpracování a vyhodnocení získaných údajů.
* Při vyhledávání pomocí rubriky Město, obec, městská část je nutné do vyhledávacího pole zadat lokalitu ve tvaru: Mělník-město, Mělník-předměstí, Blata, Chloumek, Malý Borek, Okrouhlík, Podolí, Rybáře nebo Záduší. Postupně budou podle zpracování přidávány další obce mělnického okresu.
** Při vyhledávání pomocí rubriky Datum narození je možné vyhledávat podle roku nebo podle přesného data. V případě přesného data je třeba do vyhledávacího pole zadat podobu data ve formátu např. 01.03.1987 nebo 25.09.1900.
V případě, že některá rubrika nebyla ve sčítacím operátu sčítacími komisaři nebo zástupcem domácnosti vyplněna, byla zpracovateli zapsána „pomlčka“. Je-li v záznamu uveden „otazník“, značí to špatnou čitelnost zápisu ve sčítacím archu, a uživatel tak musí počítat s možnou nepřesností. V takovém případě, je možné nahlédnout do originálu sčítacího archu v badatelně Státního okresního archivu Mělník (kontakt).
Údaje v databázi prošly a průběžně procházejí kontrolou a opravami. V případě, že naleznete v záznamech nepřesnost a budete se domnívat, že se jedná o chybu, neváhejte nás informovat na adresu nikola.michnova@soapraha.cz.
Veškeré údaje v databázi pocházejí ze souboru dochovaných sčítacích operátů uložených ve Státním okresním archivu Mělník, které jsou součástí archivního fondu Okresní úřad Mělník. Soubory sčítacích archů jsou výsledkem sčítání lidu, která probíhají s desetiletou kontinuitou od roku 1869. V databázi jsou prozatím zpřístupněny sčítací archy z let 1900 a 1910. Sčítání lidu organizovalo v nejvyšší instanci ministerstvo vnitra, resp. C. k. ústřední statistická komise ve Vídni a samotným prováděním byly pověřeny okresní hejtmanství a jednotlivé obecní úřady, respektive vybraní sčítací komisaři. Sčítalo se přítomné obyvatelstvo v konkrétním místě v rozhodném okamžiku sčítání (tj. k 31. prosinci určeného roku). Sčítání vždy zahrnovalo všechny obce na území státu a v rámci nich pak nesměl být vynechán žádný obydlený objekt. V každé domácnosti (bytové jednotce) se sčítaly všechny přítomné osoby, a to trvale i dočasně zde žijící. Mělník byl na počátku 20. století aglomerací více sídel, které obklopovaly historické jádro města a jeho předměstí. K Mělníku tehdy patřily osady Blata, Chloumek, Malý Borek, Okrouhlík, Podolí, Rybáře a Záduší. Toto územní členění města se odráží rovněž v jednotlivých souborech sčítacích operátů, které jsou výsledkem sčítání lidu z let 1900, 1910 a 1921. Vyplňovali je pověření sčítací komisaři, popř. sami zástupci jednotlivých domácností.
Jednalo se o velkoformátové formuláře s předtištěnými rubrikami – sčítací archy (sčítací operáty). Pro každou domácnost byl připraven jeden sčítací arch, který tak zachycuje veškeré osoby zdržující se v daný okamžik v příslušné bytové jednotce. Výjimku tvořili pouze muži, kteří byli v době sčítání v aktivní vojenské službě. Ti nebyli do archu vyplněni, neboť vojáci byli sčítáni zvlášť vojenskými úřady.
V databázi nyní můžete najít veškeré údaje, které byly zapsány v jednotlivých rubrikách sčítacího archu. Každý sčítací arch z roku 1900 obsahoval v záhlaví zemi, název příslušné obce a politický okres, do něhož obec dle dobového územního uspořádání patřila. Dále údaj o konkrétní osadě (popř. části města), ulici, číslo popisné jednotlivého domu, číslo bytu a jméno jeho majitele. Následovaly záznamy o jednotlivých osobách, a sice nejen o rodinných příslušnících majitele, ale o všech členech domácnosti, tedy také o služebnictvu, učních, tovaryších, podnájemnících a dalších. U každé osoby se zaznamenávalo jméno a příjmení a příbuzenský poměr nebo jiný společenský vztah k majiteli bytu. Z biologických znaků se uvádělo pohlaví, datum narození a údaje o místě narození a domovském právu, tedy příslušnost osoby ke konkrétní obci. Zjišťovalo se rovněž náboženské vyznání, rodinný stav, obcovací řeč a gramotnost, tedy zda byla osoba schopná číst a psát či pouze číst nebo zda byla zcela negramotná. Z ekonomických znaků se zjišťovalo povolání, které se dále specifikovalo na hlavní povolání a vedlejší výdělek. Formulář pamatoval i na případné zaměstnavatele, kdy se do příslušné rubriky zapisovalo jméno, adresa a obor firmy či živnostníka, u něhož byla sčítaná osoba zaměstnána. Vždy však záleželo na pečlivosti zapisovatele, zda tyto údaje zapsal. Poslední část sčítacího archu se týkala přítomnosti obyvatel, a to, zda v dané domácnosti žijí trvale, či pouze na nějaký čas. V případě nepřítomnosti osoby v domovské obci během sčítání bylo někdy uvedeno současné místo jejího pobytu. Na rubu sčítacího archu pak následovala část určená pro evidenci domácích užitkových zvířat, která daná rodina vlastnila. Při sčítání lidu v roce 1910 se zjišťovaly obdobné údaje jako v roce 1900, na formulářích nově přibyly pouze rubriky o nemovitém majetku sčítaných. Dále se sledovalo, zda osoba vlastní rolnické nebo lesnické pozemky, domy či okrasné zahrady. Zároveň byla do sčítacích archů v roce 1910 nově zařazena otázka na případné tělesné vady sčítané osoby, a to konkrétně na slepotu a hluchotu.
V databázi byla uměle vytvořena rubrika Poznámka, která sloužila k zapsání doplňujících informací, jenž se na sčítacím archu vyskytovaly a zároveň nebyly obsaženy v žádné z předepsaných rubrik. Nejčastěji se jedná o údaj rodného příjmení žen, datum příchodu osoby do obce či údaj o přestěhování jinam, případně informace o dočasném pobytu sčítané osoby v jiném místě.
Na závěr je třeba upozornit, že údaje zanesené ve sčítacích arších přes veškerou snahu tehdejších úředníků, sčítacích komisařů i samotných obyvatel nemusí být vždy správné, a proto doporučujeme získané informace ověřovat, srovnávat a kontrolovat s jinými archivními prameny, např. matrikami, policejními přihláškami k pobytu apod.